S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Kliknutím na tlačítko "OK" souhlasíte s použitím preferenčních, statistických i marketingových cookies pro nás i naše partnery. Funkční cookies jsou v rámci zachování funkčnosti webu používány po celou dobu procházení webem. Podrobné informace a nastavení ke cookies najdete zde.

O živých plotech

02.11.2016

O živých plotech

Živé ploty nejsou jen zeravy (thuje). Mohou být mnohem pestřejší, mohou také kvést a měnit během roku svou barvu. Živý plot je dynymický prvek na rozdíl od pevného ohraničení. Má velmi příznivý vliv na mikroklima. Polopropustná stěna živého plotu chrání před větrem mnohem lépe než pevná zeď. Pevná zeď zvedne vítr jen na krátkou vzdálenost, za zdí vznikají víry a vítr rychle klesá zpět v původní síle. Za polopropustnou stěnou živého plotu žádná turbulence nevzniká a intenzita větru je utlumena na velkou vzdálenost. Dřeviny zároveň příznivě ovlivňují vzdušnou vlhkost a zachycují prach.

Pokud chcete, aby byla vaše zahrada opravdu oázou plnou života, pak živý plot určitě oceníte. V jeho porostu najdou zázemí ptáci, budou zde přespávat ježci a obživu i úkryt poskytne rovněž nepřeberné škále bezobratlých živočichů.

 

Trocha historie

 

Živé ploty se pěstují odedávna. Původně to bývaly husté řady volně rostoucích keřů a stromů, které oddělovaly jednotlivé pastviny dobytka (k vidění jsou dodnes na mnoha místech světa, třeba ve Velké Británii) nebo byly využívány k ohraničení pozemku přiléhajícího k domu, aby jej chránily před poškozením zvěří a před vetřelci. Proto se hustě vysazovaly hlavně trnité druhy keřů. Později lidé objevili možnost tvarovat některé dřeviny pravidelným stříháním.

 

Rozdělení živých plotů

 

Dělíme je do čtyř skupin:

 

- neopadavé,
- tvarované,
- volně rostoucí,
- stále zelené.

 

Neopadavé živé ploty

 

Živé ploty z neopadavých dřevin jsou u nás nejvíce žádané. Kvalitně založený a udržovaný živý plot z dobře zvoleného neopadavého druhu poskytuje i v zimě velice dobrou optickou clonu a kroě toho má další výhody - je mnohem dynamičtějším prvkem, který mění barvu olistění a může i kvést. Neopadavým druhům dřevin, které se hodí pro výsadbu tvarovaného živého plotu, vévodí náš domácí habr obecný (Carpinus betulus). Známe ho spíše jako lesní strom. Je úžasně praktický, výborně snáší řez a regeneruje i z pařezů. Díky této jeho vlastnostii se nejvíce využívá pro tvarované ploty. Dají se z něj vytvořit docela nízké plůtky, ta i několikametrové tvarované stěny. Mimo to má habr obecný ještě jednu zajímavou vlastnost - zůstává na něm suché listí až do jara a opadá teprve tehdy, když už raší listí nové. I během zimy je pak takový habrový plot téměř neprůhledný.

 

Tvarované - podle výšky rozlišujeme:

- nízké ploty a plůtky do výšky 100 cm,

- středně vysoké ploty do výšky 100 - 300 cm,

- vysoké ploty nad 300 cm.

 

Tyto ploty jsou pravidelně stříhané (nejlépe dvakrát, ale i třikrát ročně). Zakládání tvarovaných živých plotů je v porovnání s pěstováním plotů volně rostoucích dřevin mnohem nákladnější, neboť vyžaduje mnohem větší počet rostlin na metr délky, důkladnou přípravu půdních podmínek a náročnější ošetřování nejen v období výchovy porostů, ale také v průběhu jejich vývoje.

 

Volně rostoucí

 

Zakládají se jako jednořadé i víceřadé výsadby okrasných keřů a keřových stromů. Jejich pěstování je nenáročné. V porovnání s údržbou tvarovaných plotů odpadá pěstitelsky náročné období výchovy porostu do cílové výšky a každoročně opakovaný udržovací řez. Případný úhyn rostlin v porostu není závažnou estetickou závadou jao u tvarovaných porostů. Vzrostlý, vícepatrový, volně rostoucí plot pohlcuje velmi dobře prašnost, částečně tlumí hlučnost, omezuje nežádoucí účinky větrného proudění a výrazně zlepšuje mikroklimatické poměry stanoviště. Správným výběrem vhodných druhů dřevin a jejich prostorovou skladbou můžeme založit celoročně působivé porosty, zajímavé barevnými listy, květenstvím, plody, podzimním vybarvením listí a v zimním období půspbivou barevností dřeva.

 

Stále zelené

 

Tyto ploty bývají nejžádanější, protože jsou spojovány s představou plné celoroční funkčnosti. V soukromých zahradách se pro jejich výsadbu používají téměř výhradně zeravy (Thuja). Zeravy jsou nepůvodní druhy rostlin, které u nás působí poměrně cizorodě. Vhodnou alternativou k zeravům může být náš domácí tis (Taxus baccata), hojně využívaný v historických zahradách. Do horských a podhorských oblastí je obzvlášť vhodný běžný smrk, který zde působí přirozeným dojmem. Jehličnaté dřeviny ale nejsou jedinou možností pro vytvoření stálezeleného plotu. Použít leze i neopadavé listnaté dřeviny, například bobkovišeň, zimostráz (buxus semprevirens), nebo stálezelený kultivar ptačího zobu (Ligustrum Atrovirens).


Vytvořeno systémem www.webareal.cz

M2ViNTE1M