Kotvičník zemní

Kotvičník zemní neboli Tribulus Terrestris…

Opakované nejnovější klinické zkoušky zjistily, že účinné látky z kotvičníku podstatně zvyšují pohlavní touhy směřující k dosažení slasti a způsobují i dramatický nárůst svalové hmoty na úkor tuků. A to je výborná zpráva pro všechny. U mužů dokonce zvyšují hladinu testosteronu až o 30% a u žen podstatně zvyšují hladinu estrogenů. V zahraničí ale i u nás se často Kotvičník nazývá „rostlinná viagra“. Ne bez příčiny botanici rostlinu skutečně zařazují mezi afrodiziaka, tedy mezi rostliny, které zvyšují sexuální aktivitu. Zásadní rozdíl je však v tom, že padesáti miligramová tableta Viagry stojí kolem 500 Kč, bere se těsně před sexuálním stykem a po několika málo hodinách je již trvale po účincích. Nemluvě o některých zdravotních rizicích, které jsou s užíváním Sildenafilu (Viagry) spojeny. Kotvičník dlouhodobě zvyšuje zájem o sex a to u obou pohlaví. Jeho cena je ale nepoměrně nižší a užívání je bezproblémové. Doposud nebyly nikde zaznamenány žádné zdravotní problémy nebo komplikace.

Botanický popis:

Kotvičník je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých, Zygophyllaceae. Lodyhy jsou 10-60 cm dlouhé a chudě větvené. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté a palistnaté. Jsou sudozpeřené s 5-8 jařmy řapíčkatých, eliptických nebo podlouhle kopinatých, tupých lístků. Pětičetné žluté květy vyrůstají jednotlivě v úžlabí listů na krátkých stopkách. Plod je poltivý, složený z pěti hvězdovitě rozložených, tvrdých a bradavčitých plůdků, které mají po stranách dva dlouze špičaté a tvrdé ostny. Semena jsou vejcovitá a světle hnědá. 

Obsahové látky:

Obsahové složení této byliny je zcela mimořádné. Svými účinky mu může konkurovat snad jen gotukola. Celá rostlina obsahuje především sapogeniny –chlórgenin, gitigenin, diosgenin, ruskogenin, trogoghenin a další, alkaloidy harman a harmin, bioflavonoidy, glykosidy, flavonoidy, třísloviny, pryskyřice aj. V kořenech je hlavně saponin diosgenin. Nať a listy mají v sušině asi 12,1 % bílkovin, 2,6 % tuku, 40,8 % sacharidů, 27,8 % vlákniny a 16,7 % minerálních látek. Dále je zde asi 2,8 % steroidních saponinů, alkaloidy, třísloviny, flavonoidy, pryskyřice a také 153-160 mg% vitaminu C. V květech nacházíme steriny, stigmasterin, campestrin, beta-sitosterin, steroidy diosgenin, tigogenin, yamogenin, neotigogenin, flavonoidy campherol, rutin, a quercetin a alkaloidy. V plodech a semenech jsou alkaloidy, pryskyřice, 3,5-5 % oleje složeného z 57 % kyseliny linolové a linolenové, 27 % olejové, dále behenové, stearové, palmitové a dalších. Zjištěny byly i taniny, sacharidy, steroly, dále derivát diosgeninu desoxidiosgenin, gracillin, dioscin a terrestrosiny A – E. 

Léčebné užití:

Působení a s tím související léčivé využití drogy je zcela mimořádně široké, zasahuje do mnoha životních funkcí: 

- močopudný prostředek využívaný při chorobách ledvin a močových cest 

- rozpouští močové kaménky 

- podporuje tvorbu žaludečních šťáv, zlepšuje střevní peristaltiku 

- působí žlučopudně a žlučotvorně 

- snižuje hladinu krevního cholesterolu o 25 – 30% 

- působí jako velmi účinné antisklerotikum 

- tlumí tachykardii a prodlužuje diastolu 

- zlepšuje krevní oběh, rozšiřuje cévy a snižuje krevní tlak 

- léčí srdeční ischémii a angínu pectoris 

- snižuje hladinu tuků v krvi 

- normalizuje krevní srážlivost, je-li tato chorobně zvýšená

- působí jako výtečný lék při diabetu II. typu, na inzulínu nezávislém 

- zvyšuje pánskou potenci, zvyšuje hladinu testosteronu až o 30%

- zlepšuje mužskou plodnost 

- léčí stařeckou hyperplasii prostaty a prostatismus mladších mužů 

- u žen značně zvyšuje hladinu estrogenů – ženských pohlavních hormonů

- má tonizující a obecně regenerační účinky zvláště po těžkých nemocech 

- léčí ušní šelesty, léčí některé zrakové poruchy, léčí některé typy závratí, léčí některé typy močové inkontinence a bolestivého močení, čaj je výborným kloktadlem při zánětech v dutině ústní 

- čistí a léčí játra 

- léčí lumbago 

- léčí dnu

Užívá se při léčení aterosklerózy, ischemické choroby srdeční a vysokého krevního tlaku. U aterosklerózy, která je většinou provázena poškozením koronárních tepen, se množství cholesterolu snižuje na 25-30 %. Značně také klesá obsah lipidů, β-lipoproteinů a upravuje se krevní srážlivost. U diabetu, spolu s preparáty snižujícími obsah cukru v krvi, má prokazatelný vliv na metabolismus lipidů a cukrů. Má také tonizující a obecně zlepšující účinky, zvláště po těžkých nemocích. Při klinických studiích byl zjištěn dramatický nárůst síly, vytrvalosti a schopnosti svalové regenerace. Dále snižuje hladinu sodíku, brání zadržování tekutin a vykazuje určité analgetické působení. Potvrdil se výrazný účinek při léčbě různých pohlavních a reprodukčních poruch. U mužů měla droga za následek významný nárůst hladiny testosteronu až o 30 %, zvýšení libida, zlepšení nálady a zvýšení sebedůvěry. Droga patří mezi jeden z nejefektivnějších prostředků zvyšujících potenci, vhodných při mužské neplodnosti a hypertrofii prostaty. U žen došlo k značnému zvýšení hladiny folikostimulačního hormonu (FSH) estradiolu, nárůstu libida a ke zmírnění negativních klimakterických příznaků.  

Četnými zkouškami bylo prokázáno, že ve většině indikací je kotvičník účinnější než proslulá droga z Peganum harmala. Ale! Peganum je toxické, kotvičník nikoliv.  

Nejčastěji se užívá nať, která se sklízí v průběhu celé vegetace, ale také často spolu s kořeny v době květu a na počátku tvorby plodů, jindy se užívají květy a plody. Je možné užívat samostatně, nebo aplikovat do směsí. S ohledem na obsah alkaloidů není droga vhodná pro děti, těhotné a kojící ženy. Farmaceutický průmysl připravuje léky ve formě extraktu nebo tablet. V Rusku je např. na trhu „Tribusponin“ k léčení a profylaxi aterosklerózy, „Tribestris“ gruzínského původu se užívá při snížené sekreci žaludečních šťáv a jako močopudný prostředek. Bulharsko má preparát „Tribestan“, který aktivuje spermatogenezi a doporučuje se k zlepšení erekce a ke stimulaci pohlavních funkcí. Přípravek nazývají „bulharská bylinná viagra“ Také na našem trhu se objevují první výrobky z této drogy.   Kotvičník je jednoletá rostlina, která se pěstuje ze semen, která jsou ukryta v plodech. Plod je složený z pěti hvězdicovitě  rozložených bradavičnatých plůdků a uprostřed je jedno asi 1 mm velké, kulaté semeno, ke kterému se ale bez nástrojů nedostaneme. Slupka je totiž mimořádně tvrdá. Ale až k semenu se nebudeme dobývat, takže nás to nijak nemusí trápit. Můžeme mít celý plod a nebo již rozpolcený na jednotlivé plůdky. Dále se už plůdky nijak nerozlupují. Prostě nejmenší částí je právě onen hvězdicovitě rozložený bradavičnatý plůdek. Do substrátu je možné zasadit celý složený plod, který se v zemi rozloží, anebo jednotlivé plůdky. Kotvičník je možné pěstovat ve volné půdě. Jediné nebezpečí je nečekané mimořádně špatné počasí. Chlad a mokro, přívalové deště, kroupy a podobně. Ale při normálním létu je stav rostlin pěstovaných venku lepší. I pěstování je podstatně jednodušší. Rostliny venku netrpí v podstatě žádnými chorobami a ani škůdci, dobře snáší sucho, takže s pěstováním nemohou být žádné problémy. Je to vidět i na porostu, kde vlivem změn teplot, proudění vzduchu a podobně jsou rostliny silnější, a tak i odolnější. Na pěstování jsou nejvhodnější půdy lehčí, písčité a stanoviště slunné.  Při pěstování ve sklenících je nutná častá kontrola, denní mírná zálivka a výkonné větrání. Porost v pěstírnách je více ohrožen napadáním mšicemi a plísněmi. Pravidelnými kontrolami je možné tato rizika zmenšit, případně je vhodnými postupy úplně vyloučit.  Kotvičník je řídce větvená rostlina, květináč o průměru 13 cm na pěstování je dostačující. Do 60 cm dlouhého truhlíku se dá dát pohodlně 6 rostlin. Pěstujeme-li venku, vhodné je sázení do řádků. Rostliny asi 20 cm od sebe a řádky 50 cm od sebe. Takže na 1 m2 se 12 rostlin bohatě vejde. Při pěstování jsou největším problémem plísně ke konci vegetace. Pokud se rostliny včas seřezávají, plísně nehrozí. Rostlina má poměrně krátkou vegetační dobu, takže pokud je již dostatečně narostlá, přirozeně odumírá a je snadno napadána plísní, která vegetaci ukončí. Nejjednodušší a nejspolehlivější je rostliny razantně ostříhat. Nebojte se, i na pohled plísněmi naprosto zničený porost po ořezání v příznivých klimatických podmínkách znovu obrazí. Po ořezání bude porost hustší. Chemické prostředky je možné používat jen pokud pěstujeme kotvičník na semeno. Pak je vhodným prostředkem Kuprikol, Champion aj. Kotvičník se užívá jak čerstvý zelený, tak i sušený. Užívání čerstvé nati je běžnější a je to velmi pohodlné. Utrhne se větvička či dvě s několika lístky strčí se do hrnku a zalije vařící vodou. Může se do hrnku přidat třeba pytlíkový čaj nebo i jiné léčivé rostliny. Takových čajů můžeme vypít denně v podstatě kolik chceme. Příprava sušené hmoty je pracnější, protože tam se musí zalitá dávka drcené nati ještě přecedit. Suší se pouze pokud máme zelené hmoty nadbytek a na pozdější – zimní užívání. Já zelenou nať pro vlastní užívání seříznu pokud tam nějaká je. Nečekám na nějaké dozrávání a podobně. Asi jako u pažitky. Takže užívání zeleného kotvičníku může začít již ve druhé polovině května. Pokud je tam větvička s několika lístky - utrhnu, dám do hrnku a zaliji vařící vodou. Takhle to dělám dle chuti několikrát denně. Až do začátku prázdnin. To už je porost tak narostlý, že vše seřežu, usuším v sušce a nabalím. Další sklizeň je za asi 40 dní. Udělat dávku 100g usušené nati vyžaduje více jak 40 rostlin. Pokud si sušíte nať sami, tak základní pravidla jsou: Sušíme rychle, ve tmě, při teplotě 30 – 45°C a v průvanu. Občas promícháme. Silná vrstva nati způsobuje zapaření, dlouhé sušení snižuje účinnost některých látek stejně tak jako sušení na slunku. Špatně sušená nať může být až škodlivá. Každá usušená nať se botanicky nazývá droga. Nijak se tohoto termínu nelekejte. Nemá to ale s narkomanií či s návykovostí nic společného. Je to jen botanické označení. Usušenou nať uchováváme v suchu a ve tmě a v chladu. Doba trvanlivosti se udává většinou na 2 roky. Denní dávka usušené a umleté nati kotvičníku pro jednoho by měla být asi 1 gram a to jedna rovná kávová lžička. Vyzrálé plody obsahují funkční semena. Plody po úplném vyzrání samy od lodyh odpadnou a pak je sebereme. Nejvhodnější je sbírat odpadlé plody každý druhý den. Plody zdřevnatělé, tedy ne zelené ale ztmavlé až zčernalé se mohou odtrhnout, aniž by se snížila klíčivost. Vždy je ale nutné semena řádně dosušit, jinak hrozí zplesnivění plodu a zničení semene. 

Výsev do volné půdy:

Je to velmi jednoduché a účinné. Snad největší nebezpečí hrozí od toho, že rostliny udusí dřívěji rostlé a bujnější plevele. Výsev je možné provádět již na podzim nebo brzy na jaře až do konce dubna. Semena se sama v příhodnou dobu „probudí“.  Vzcházející rostlinky je pak možné po vzejití přepíchat na potřebné vzdálenosti. Takže jak je zřejmé – žádný problém.  

Na výsev semen do truhlíků postačí běžný ale samozřejmě ještě nepoužitý zahradnický substrát, který se běžně prodává v několika velikostech.  Mám ohlasy, že je dobré do substrátu přimíchat písek. Typickým prostředím kotvičníku jsou písečnaté sušší stepi, savany a polopouště. Takže písek by určitě neměl vadit. Úmyslně uvádím by neměl, protože já pěstuji kotvičník pouze a jen v zahradnickém substrátu a tam roste velmi dobře. Výsev do truhlíků je lepší provádět raději později jak dříve. Takže únorové či dokonce lednové výsevy jsou špatné. Rostlinky potřebují určitou délku světelného dne, kterou není možné v zimních měsících přirozeně zajistit. To znamená, že v tomto období můžeme vypěstovat pouze vytáhlé rostlinky, které jen živoří a ze kterých pokud vůbec přežijí nikdy nebudou dobré rostliny. Jako nejvhodnější dobu výsevu semen bych uvedl období od poloviny března do konce dubna. Jsou možné i pozdější výsevy, ale tam už užitek z rostliny bude menší. Výsevu semen do truhlíků provádím na široko, semena zakryji asi půl centimetrovou vrstvou substrátu. První zálivka je i s přípravkem proti bakteriálním chorobám. Já používám Previcur. Pak již jen mlžím. Substrát musí být udržován neustále vlhký a díky dobrému větrání i bez plísní a dalších chorob. Plísně nepůsobí jen na povrchu substrátu ale i uvnitř substrátu.  Semena přírodních rostlin a tedy i kotvičníku vzcházejí nepravidelně. To znamená, že při stejných podmínkách klíčí různě. Nepravidelné klíčení semen je přirozená obrana přírody, aby v případě velké změny počasí druh nevymizel, kdyby všechna semena vyklíčila naráz. První semena vyklíčí při teplotě 20°C asi za 14 dní, jiná různě později, třeba i za několik měsíců a dokonce někdy i na podzim. Takže vypěstování rostlin kotvičníku ze semínek není jednoduché. Teplota by měla být nad 20°C. Semena začnou klíčit nepravidelně asi za dva týdny. Při pěstování v jednom truhlíku ve stínu a při teplotě 20°C je snadné udržovat substrát vlhký a v perfektním stavu. Pokud máme truhlík na slunci, je to na údržbu náročnější, neboť substrát více vysychá, ale zase jej slunce více prohřívá, což je také dobře.   Ještě uvedu, že semínka jsou přikryta asi 0,5 cm silnou vrstvou substrátu. Takže občasný oschlý povrch v truhlíku nemůže být příčinou neúspěchu. Ale substrát nesmí být vyschlý do hloubky. V době klíčení by to byla katastrofa. Klíčky by seschly a tak by bylo semeno nenávratně zničeno.