Volba vhodného typu
Živý plot nezakládáme na rok nebo dva, ale na mnohem delší dobu, a tak si musíme dobře rozmyslet, jaký typ plotu zvolíme a jaké druhy použijeme k jeho výsadbě. Při plánování živého plotu zvažujeme nejen velikost a stanovištní podmínky naší zahrady, ale měli bychom mít na mysli také to, že se stáváme spolutvůrci krajiny. Naše představy proto konfrontujeme s okolní zástavbou a s rázem krajiny.
Živé ploty ve městech
V urbanizovaném prostoru uvnitř zástavby větších mést se můžeme takříkajíc „odvázat“ a při volbě druhů i formy výsadby si dopřát větší volnost. Použitím introdukovaných (nepůvodních, exotických) druhů se v takovém prostoru pravděpodobně nedopustíme žádného prohřešku. Stejně tak zde nebude problém použít strohé geometrické tvary tvarovaných dřevin.
Živé ploty na venkově
Naopak na venkově, ale i na okrajích větších sídel otevřených do krajiny, bychom měli introdukované dřeviny používat s opatrností a velmi střídmě, případně bychom se měli jejich používání vzdát úplně. Stejně tak bychom zde měli upřednostňovat volně rostoucí živé ploty před ploty tvarovanými.
Do krajiny patří především volně rostoucí ploty z místních, domácích dřevin - například z lísky (Corylus), hlohu (Crataegus) nebo trnky (Primus spinosa). Domácí dřeviny upřednostňujeme i uvnitř venkovských sídel. Pro výsadbu tvarovaných živých plotů na venkově se v nižších polohách výborně hodí především habr (Carpinus betulus), hloh obecný (Crataegus monogyna) či babyka (Acer campestre). V podhorských oblastech působí velmi přirozeně tvarované ploty ze smrku (Picea abies).
Velikost pozemku
Zásadní slovo při úvahách o budoucím živém plotu má velikost pozemku. Ve stísněných podmínkách malých zahrádek budeme volit tvarované živé ploty a živé ploty vytvořené pomocí pnoucích dřevin.
Na velkém pozemku může být naše volba mnohem svobodnější a je možné využít předností volně rostoucích živých plotů, ve kterých lze kombinovat více druhů, které postupně pokvetou. Živý plot tak bude pestřejší, dynamičtější, bohatě pokvete a také nároky na jeho údržbu nebudou tak velké. Na velké zahradě pak můžeme využít i tvarované živé ploty a solitérní dřeviny.
V urbanizovaném prostoru lze jejich použitím podtrhnout formální řešení zahrady a strohost jejich přísných pravidelných tvarů může vytvářet působivý kontrast například s pestrými rozevlátými záhony trvalek.
Nároky na údržbu
Neúprosný diktát času nás mnohdy ovlivňuje víc, než bychom si přáli, a tak rozhodující slovo při volbě vhodného plotu mohou mít naše časové možnosti. Volně rostoucí živé ploty mají mnohem menší nároky na údržbu než živé ploty tvarované. Tvarovaný živý plot klade na údržbu vysoké nároky a bez následků nelze vynechat jeho pravidelný řez.
Pokud nemáme jistotu, že bude v naší moci zajistit pravidelnou péči o plot, ať již vlastními silami, nebo prostřednictvím zahradnické firmy, raději o tvarovaném živém plotu neuvažujeme. Při nedostatku místa pro volně rostoucí plot pak pro nás může být určitým východiskem použití pnoucích dřevin.
Výběr vhodných rostlin
Aby byl živý plot opravdovou ozdobou zahrady, musí být rostliny zdravé a vitální. Tvarovaný živý plot musí tvořit souvislou, pěkně olistěnou, a tím i dobře uzavřenou a stejnoměrně hustou plochu. Pro tvarované živé ploty proto vybíráme především takové druhy, které dobře snášejí řez, dobře obrůstají a vytvářejí hustý, od spodu zavětvený porost (například habr, hloh, ptačí zob, zimostráz nebo tis). Použité druhy nemusí vynikat atraktivními květy, protože v důsledku pravidelného řezu, až na výjimky (například zlatice), většinou stejně příliš nekve- tou. Stejnoměrně husté, souvislé a hladké tvarované stěny docílíme nejlépe, když k výsadbě použijeme pouze jeden druh dřeviny. Jen výjimečně, u dlouhých plotů, můžeme vytvořit zajímavý kontrast a rozčlenit plot rytmickým střídáním dvou nebo i více různých druhů.
Od volně rostoucího živého plotu naopak obvykle chceme, aby pravidelně bohatě kvetl a měl zdravé a efektní olistění. Na rozdíl od tvarovaných živých plotů je žádoucí větší pestrost - při výsadbě volně rostoucího plotu můžeme střídat větší počet druhů. Výsadbu je možné zpestřit i jednotlivými exempláři atraktivních (a také dražších) druhů keřů (například šácholany).
Pro výsadbu všech plotů je důležité vybírat takové druhy, kterým plně vyhovují dané klimatické a půdní podmínky, a které na naší zahradě dobře porostou.
Stálezelené dřeviny
Mnoho lidí dává při volbě druhu pro výsadbu živého plotu přednost stálezele- ným jehličnatým dřevinám, nejčastěji zeravům (Thuja occidentalis). Domnívají se, že jen takový plot dokáže vytvořit dostatečnou clonu před zraky kolemjdoucích. Konifery, ale působí v našem prostředí hodně cizorodě a jejich použití je přijatelné jen ve vyloženě městském prostředí. Výjimku tvoří náš domácí smrk (Picea abies), který se hodí k výsadbě stříhaných živých plotů v podhorských a horských oblastech a dobře působí i ve venkovské krajině.
Přijatelnější je použití stálezelených listnatých dřevin. S výjimkou ptačího zobu (Ligustrum vulgare 'Atrovirens') jde ale o introdukované druhy, které se do venkovské krajiny příliš nehodí.
Opadavé dřeviny
Opadavé dřeviny mají mnohem univerzálnější použití. Působí příjemně ve městě, ve volné krajině, v historické zahradě, v moderní zahradě ve městě i ve venkovské předzahrádce. Jejich průhlednost v zimě se přeceňuje, dobře zapěstované a udržované tvarované ploty z opadavých druhů jsou dost husté a málo průhledné i v zimě. Nakonec - v zimě na zahradě chodí v plavkách málokdo, a tak ani pohledová clona nemusí být v tuto dobu tak dokonalá. Opadavé dřeviny jsou odolnější a lépe snášejí městské prostředí.
Příprava pozemku a výsadba
Živý plot zakládáme na mnoho let, nebo spíš desetiletí, a vyplatí se proto pracovat pečlivě a zajistit rostlinám dobré životní podmínky. Začínáme vyhloubením potřebné rýhy pro výsadbu a přípravou půdy. Čím hlouběji a pečlivěji bude pruh země určený pro výsadbu živého plotu zpracován a zásoben živinami, tím lépe se bude rostlinám dařit, a samozřejmě tím rychleji dosáhneme požadovaného efektu a plot vydrží dlouho v bezvadném stavu.
Hloubení rýhy
Pro výsadbu živého plotu zpravidla nehloubíme jednotlivé jamky, ale souvislou rýhu. Dříve platila zásada, podle které se rýha pro jarní výsadbu připravovala již na podzim a při podzimní výsadbě se hloubila alespoň 2 až 3 měsíce předem. V dnešní uspěchané době se na toto užitečné pravidlo velmi často zapomíná. Rostlinám ale takový postup velmi prospívá. Pro nižší keře děláme rýhu hlubokou asi 40 cm, pro vysoké stěny a jehličiny až 60 cm. Dobré je vyhloubit rýhu na každé straně asi o 20 až 25 cm širší než je plánovaný živý plot.
Dno vyhloubené rýhy lehce nakypříme a při vysazování do země přimícháme dobrý a na živiny bohatý kompost. Rostlinám, které vyžadují vysoký obsah vápna v půdě, přidáme do substrátu ještě mletý vápenec. Je důležité, aby byla půda ve vyhloubené rýze dostatečně nalcypřená a bohatá na živiny.
Nákup sazenic
Náležitou pozornost je třeba věnovat také nákupu sazenic. V úvahu připadají hlavně dva typy sazenic - sazenice prostokořené a sazenice v kontejnerech. Se třetím typem, sazenicemi s kořenovými bály, se v zahradnických prodejnách již příliš nesetkáme.
a) Prostokořené sazenice
Prostokořené sazenice jsou sazenice pěstované ve volné půdě, které se před expedicí dobývají ze země tak, že na kořenech nezůstává téměř žádná půda. Jejich výhodou je nízká cena. Při správném zacházení navíc poskytují stejně dobré, někdy i lepší výsledky, než sazenice z kontejnerů. Jejich nevýhodou jsou vysoké nároky na správnou manipulaci a ošetření a omezená doba výsadby.
Prostokořené sazenice je nutné vysadit co nejdříve po vyzvednutí (vydobytí) ze školky. Při manipulaci a dopravě je třeba kořeny chránit proti přeschnutí (například prosypáním rašelinou, vlhkými pilinami nebo sypkou zemí). Kořeny rostlin připravených k výsadbě se vyplatí přikrýt namočenou pytlovinou.
Pokud není možné sazenice ihned vysadit, musí se ochránit proti přeschnutí a tzv. založit, to znamená položit šikmo do mělké rýhy v zemi a zasypat nejen kořeny, ale z větší části i vrchní část keře.
Výsadba prostokořených sazenic je možná jen v době vegetačního klidu, to znamená na podzim po opadu listů nebo na jaře po rozmrznutí půdy.
b) Sazenice v kontejnerech
Sazenice v kontejnerech jsou dnes nejběžnější, ale jsou dražší. Kontejner se substrátem představuje větší část hmotnosti i objemu sazenice, a proto se pro- draží doprava. Jejich velkou výhodou je, že se při výsadbě nepoškozují kořeny a výsadbu je možné provádět prakticky během celého roku.
Rostliny v kontejnerech tak lehce nepřeschnou a nevyžadují úzkostlivou péči. Ale pozor! Někdy se na kontejnery spoléhá až příliš a ani vodní kapacita substrátu v kontejneru není neomezená. Přeschlý kontejner navíc přijímá při následné zálivce vodu jen velmi neochotně.
Sazenice se vyplatí vybírat v okrasné školce osobně. Při tom je dobré si prohlédnout nejen rostliny, ale také si všímat jejich uložení a pořádku ve školce. Přerostlé a vytáhlé rostliny, poškozené a silně zaplevelené kontejnery nebo jejich nepřiměřená velikost v poměru k rostlině, dlouhý a ztlustlý kořen prorůstající odtokovým otvorem, přeschlé baly, povalené kontejnery v záhonech, to vše by nás mělo varovat. U rostlin v kontejnerech je dobré některou sazenici z kontejneru vyklepnout a prohlédnout si kořenový bal. Ten musí být pevný, soudržný, ale neměl by být kořeny prorostlý úplně. Hrubou závadou je takový bal, ve kterém se kořeny pro nedostatek místa a v důsledku příliš dlouhého pěstování bez přesazování stáčejí po obvodu dokola.
Vzdálenost výsadby
Živý plot nesmíme vysazovat ani příliš hustě, ani příliš řídce. Při husté výsadbě dosáhneme sice rychlejšího zapojení rostlin, ty ale pro nedostatek světla a vzduchu záhy prosychají a stárnou. U řídce vysazených plotů velmi dlouho trvá, než se zapojí a ve spodní části zůstanou trvale řídké. Jsou-li vzdálenosti mezi sazeni- cemi příliš velké, pak se plot nezapojí nikdy.
Vhodná vzdálenost závisí na velikosti plotu, který chceme vytvořit, na velikosti sazenic, ale především na vlastnostech použitého druhu nebo dokonce kultivaru. Tak například nízké drobné kultivary zimostrázu (Buxus sempervirens), které používáme na výsadby nízkých obrub a ornamentů broderií, sázíme třeba jen na 10 cm od sebe, zatímco mohutně rostoucí kultivary na ploty, které mohou být až 1,5 m vysoké, sázíme v rozestupech 30 i více cm. Blíž sázíme také vzpřímeně rostoucí dřeviny, zatímco u rozložitých druhů a kultivarů si můžeme dovolit větší spon výsadby.
Obecně lze říct, že nejvhodnější vzdálenost výsadby je taková, při které se sazenice lehce vzájemně dotýkají již při výsadbě, u konifer je to dokonce nezbytnou podmínku úspěchu! Ve většině případů nechceme mít stříhané živé ploty příliš široké a rostliny vysazujeme do jedné řady. Taková výsadba má tu výhodu, že rostliny mají z obou stran volný prostor a dostatek světla i vzduchu, takže se mohou dobře vyvíjet.
Namáčení sazenic
Při výsadbě dřevin z kontejnerů nesmíme vysazovat rostliny s přeschlým kořenovým bálem. Přeschlý kořenový bal v půdě nasává vodu jen velmi obtížně a takové rostliny i při dodatečné vydatné zálivce často uschnou. Rostliny v kontejnerech proto před výsadbou vždy namáčíme do kbelíků, aby kořenový bal důkladně nasál vláhu.
Namočit před výsadbou je vhodné i prostokořené sazenice opadavých keřů (habru, ptačího zobu aj.). Ještě lepšího výsledku dosáhneme, když prostokořené sazenice před výsadbou namočíme do jílové kaše, do které se dříve přidával i kravinec. Jílovitou kaši se vyplatí použít především při výsadbě v písčitých a zvlášť lehkých půdách. Výsadba pak bude mnohdy úspěšnější než výsadba sazenic z kontejnerů.
Ochrana před sluncem
Při výsadbě stálezelených dřevin a jehličin se pokud možno vyhýbáme slunečným a větrným dnům, kdy tyto dřeviny rychle vysychají. Opadavé druhy dřevin nejsou tak choulostivé a sázet je můžeme i za slunečného počasí. U prosto- kořených sazenic je ale nutné chránit kořeny před přeschnutím. Pokud takové sazenice nenamáčíme před výsadbou do vody nebo jílovité kaše, pak je alespoň přikrýváme vlhkými hadry (jutovou pytlovinou).
Výsadba sazenic
K vytyčení výsadby použijeme napnutý provázek, nikdy nesázíme jen tak „podle oka“. Provázek musí být pevně napnutý a jeho napnutí občas kontrolujeme. Je-li to třeba, tak ho při větší délce raději zajistíme ještě několika kolíky. K výsadbě složitějších tvarů si musíme vytvořit potřebnou šablonu, k výsadbě jednodušších oblouků můžeme použít například zahradní hadici, kterou na zemi vytvarujeme do potřebného tvaru a zajistíme kolíky.
Sázíme tak hluboko, jak hluboko rostly keře ve školce. To, že nesmí kořeny vyčnívat nad terén je samozřejmé, sazenice ale ani zbytečně neutápíme do hloubky. Při výsadbě sazenicemi třeseme, aby substrát, kterým rostliny zasypáváme, vyplnil co nejlépe prostory mezi kořeny. Neustále hlídáme také polohu rostlin, sazenice musí být postaveny rovně a nesmí vyčnívat z řady. Nakonec zem okolo rostlin mírně přišlápneme.
Při vysazování jehličnatých a stálezelených dřevin, ale také buků (.Fagus sp.), přidáváme do země rašelinu, dobrou listovku apod.
Opatření po výsadbě
Vysazené rostliny důkladně zalijeme a podle potřeby ještě doplníme zem, která po zálivce může trochu slehnout. Opadavé dřeviny zakrátíme na 1/3 původní délky, u stálezelených rostlin spodní větve rozložíme a eventuelně vyvážeme, aby už odspodu pravidelně vyplňovaly prostor. Nadzemní části plotů z konifer a stálezelených dřevin zakryjeme na ochranu proti slunečním paprskům pytlovinou nebo chvojím a zaléváme nejen zem, ale občas postříkáme také nadzemní část, aby se omezil výpar a zabránilo se zavadnutí rostlin. Nově vysazené stálezelené dřeviny a konifery vypařují stále vláhu, ale dokud řádně nezakoření, tak ji čerpají z půdy jen omezeně.
Ochrana před sluncem, pravidelná zálivka a zvlhčování jsou zvlášť důležité pro živé ploty vysazené na jižní straně zdi, kde jsou dřeviny ohroženy nejen přímými, ale i odraženými slunečními paprsky. Občasný postřik je dobrý i pro živé ploty osázené opadavými dřevinami, a to zvláště tehdy, použijeme-li rostliny již odrostlé.
Akce - slevy
Habr obecný
Jilm sibiřský
Jehličnaté dřeviny
Listnaté dřeviny
Exotické dřeviny
Soliterní stromy
Kvetoucí keře
Trvalky
Půdokryvné rostliny
Pnoucí rostliny
Drobné ovoce
Byliny - léčivky
Trávy
Vánoční stromy
Semena okrasných dřevin
Zvířata, krmivo
Příslušenství
Realizace, údržba
Kovářské výrobky